Ahoj,
TT je cestování časem...
Kdo by nechtěl cestovat časem, že? Když jsem byla menší nemohla jsem zaboha pochopit, proč se všemi těmi moderními technologiemi ještě nevynalezli stroj času.
Kdyby se tam stalo, tak první co bych vrátila by bylo dětství, za prvé proto, že si ho nepamatuju, jen nějaké střípky vzpomínek a za druhé proto, že to bylo tak bezstarostné období, v dětství jsme nikdo neřešili takové blbosti jako co si vzít zítra do školy na sebe, co když se někomu nebudu líbit, co když se mi pokazí účes nebo co když špatně napíšu test... bylo daleko míň stresu a neklidu než teď. Moje další zastávka by byla tak o osm let do budoucnosti, abych zjistila co jsem studovala a pro co jsem se rozhodla, jestli se pořád stýkám s kamarádkama ze školy atd., další by byla tak v období, kdy by mi bylo tak třicet pět až čtyřicet, abych se mrkla na svojí novou rodinu, jestli vůbec nějakou mám, ale i na tu starou jak se jim po tolika letech daří, ta poslední by byla ve stáří, abych zkontrolovala co mě bude trápit, kdy půjdu do důchodu a kolik budu mít vnoučat a podobně.
Avšak proč tímhle vším procházet tak brzo, když to můžu prožít? Proč si kazit překvapení? A proč se vracet do úžasných chvil, když nás třeba čekají ještě úžasnější? A proč napravovat staré chyby, když chybami se člověk učí? Mám celý život na to, abych se poznala, tak na co by byl, kdyby se dalo cestovat časem.
Kdyby se tam stalo, tak první co bych vrátila by bylo dětství, za prvé proto, že si ho nepamatuju, jen nějaké střípky vzpomínek a za druhé proto, že to bylo tak bezstarostné období, v dětství jsme nikdo neřešili takové blbosti jako co si vzít zítra do školy na sebe, co když se někomu nebudu líbit, co když se mi pokazí účes nebo co když špatně napíšu test... bylo daleko míň stresu a neklidu než teď. Moje další zastávka by byla tak o osm let do budoucnosti, abych zjistila co jsem studovala a pro co jsem se rozhodla, jestli se pořád stýkám s kamarádkama ze školy atd., další by byla tak v období, kdy by mi bylo tak třicet pět až čtyřicet, abych se mrkla na svojí novou rodinu, jestli vůbec nějakou mám, ale i na tu starou jak se jim po tolika letech daří, ta poslední by byla ve stáří, abych zkontrolovala co mě bude trápit, kdy půjdu do důchodu a kolik budu mít vnoučat a podobně.
Avšak proč tímhle vším procházet tak brzo, když to můžu prožít? Proč si kazit překvapení? A proč se vracet do úžasných chvil, když nás třeba čekají ještě úžasnější? A proč napravovat staré chyby, když chybami se člověk učí? Mám celý život na to, abych se poznala, tak na co by byl, kdyby se dalo cestovat časem. Vaše Katush (holka jako vy) 

Ano, cestovat časem zní zajímavě. Ale kdybys se podívala do budoucnosti a zjistila že mě rodina vyhodila a žijí pod mostem..Toho se bojím nebo že uvidím svojí smrt
Éch, nechci vědět kdy umřu 