3. října 2013 v 19:45 | holka jako vy
|
Ahojte,
moje kámoška nedávno psala na blogu o své náměsíčnosti,tak jsem se inspirovala a rozhodla se vám tu popsat můj zážitek (teda spíš zážitek mojí rodiny,když vezmeme v potaz,že to vím jen z vyprávění).
Bylo léto a my jsme byli na chalupě. V jednom pokoji spíme tři,já,ségra a někdo z dospělějch kdyby něco potřebovala,protože se bojí mě vzbudit (jednou mě vzbudila a já jsem na ní byla tak nějak v polospánku protivná a od tý doby se bojí,ale já si to nepamatuju). Takže bylo něco po půlnoci,prej asi kolem dvou ráno a já jsem se vzbudila a šla jsem na záchod to si ještě pamatuju jak jsem si pak lehla a pak jsem asi usnula. Jenže podle vyprávění babičky,která tam zrovna s náma spala jsem chvíli po tom slezla z postele,lozila jem po čtyřech po podlaze a šmátrala po zemi a přitom jsem furt dokola říkala: "Kde je ta kniha?" (

) Babička se mě prej ptala co hledám a já jsem jí neodpovídala,potom už jsem nic neříkala jen jsem furt lezla po zemi. Potom jsem přilezla k topení a to se vzbudila i ségra,ale bála se mě,protože tvrdí,že se bojí náměsíčnejch (to se asi některý lidi bojej,třeba kámoška se taky bojí náměsíčnejch). Takže me musela babička otočit zpátky k posteli a já jsem prej vstala,lehla jsem si,otočila se na druhej bok a spala jsem klidně dál. Ráno jsem si nic,ale vůbec nic nepamatovala,jenom jak jsem se vracela z wc do postele,pak už ani ťuk.
Já to mám ještě dobrý,protože na náměsíčnost moc netrpim,ale máma dřív hodně trpěla na náměsíčnost. Třeba když byla menší dala prej ve spánku babičce facku (doufám,že s ní nikdy nebudu muset spát v jedný posteli....nebo radši místnosti

) a když už byla na vejšce,tak prej v noci přeházela knihy v knihovně,ale nic si nepamatovala,jenom se jí prej něco podobnýho zdálo. Táta často říká,že ze spaní mluví a někdy i křičí,až ho to probudí,bohudík,že spíme se ségrou v jiný místnosti.
A vy jste někdy byli náměsíční?

Vaše Katush (holka jako vy)

Twl ta facka
D