Tak tohle je třetí,nejdelší a poslední část mého hororu,tak si zatáhněte závěsy a užijde si ji. 

Krev ve sněhu (část 3.):
Doklopýtala až ke starým stájím,kde už žádní koně řadu let nebyli. Odtamtud se ozýval ten divný zvuk. Najednou jí zezadu někdo prudce chytl za krk. Vykřikla. Z ruky,která jí držela tak pevně,že skoro nemohla dýchat viděla jen špinavé,okousané nehty,které se jí teď zařezávali do krku (vím,že je nemohla vidět,když se jí zařezávali do krku,ale zní to líp
). A pak.......ji uviděla. Svojí nejlepší kamarádku Eriku,která ležela na zemi a z díry,kde kdysi bývala ruku jí prudce tekla krev. Snažila se křičet,ale pusu měla přelepenou lepící páskou. Její těla pomalu bělalo,až dostalo šedý odstín a vytratil se z něj i poslední zbytek života.Její velké modré oči zůstaly i po její smrti vykulené strachem. Zemřela. Laura nemohla uvěřit,že je Erika mrtvá a ona se na to všechno musela dívat. Z očí jí vyhrkly slzy a pomalu si razily teplou cestičku po její zmrzlé tváři. Ale náhle........nastala veliká,příšerná bolest,tma a krutý smích. Někdo jí vypíchl obě oči. V mysli jí proběhl celý její dosavadní život a hořce zalitovala,že musí zemřít tak mladá. Vždyť jí bylo teprve sedmnáct. Celý život měla před sebou. Teda teď už před sebou měla jen,jak doufala co nejrychlejší smrt. Vzpomínala na rodinu a přátele i když jí někdo trhal z těla všechny končetiny. potom vydala svůj poslední výkřik,tlumený roubíkem z černé,špinavé,smradlavé ponožky a její hlas navždy zanikl ve tmě a prázdnu. Její tělo,ani tělo její kamarádky se nikdy nenašlo. Zůstaly tam po nich jen dvě rubínově rudé kaluže krve v bělostném sněhu,který na jaře stejně roztál. Nikdo neví jak to,že v zemi jsou po nich pořád patrné dva červené,nepravidelné kruhy. Stará stáj vyhořela do základů a dvojitý vrah zřejmě unikl do jiného státu. Rodiny obou dívek,které neměly žádné sourozence zanikly a lidé na dávný incident zapomněli. Všechno byla jak má být. Jen z toho vznikla pověra,že po ohořelých základech staré stáje se dodnes potulují duchové dvou dívek a hrozivě skučí,aby je jejich vrah slyšel i v pekle. Že je to opravdu pravda,to už vím jen já. Ostatní si myslí,že to tam jen meluzína chodí na noční pochůzky. Ale já to všechno viděla,i když z dálky a vím co vím.
). A pak.......ji uviděla. Svojí nejlepší kamarádku Eriku,která ležela na zemi a z díry,kde kdysi bývala ruku jí prudce tekla krev. Snažila se křičet,ale pusu měla přelepenou lepící páskou. Její těla pomalu bělalo,až dostalo šedý odstín a vytratil se z něj i poslední zbytek života.Její velké modré oči zůstaly i po její smrti vykulené strachem. Zemřela. Laura nemohla uvěřit,že je Erika mrtvá a ona se na to všechno musela dívat. Z očí jí vyhrkly slzy a pomalu si razily teplou cestičku po její zmrzlé tváři. Ale náhle........nastala veliká,příšerná bolest,tma a krutý smích. Někdo jí vypíchl obě oči. V mysli jí proběhl celý její dosavadní život a hořce zalitovala,že musí zemřít tak mladá. Vždyť jí bylo teprve sedmnáct. Celý život měla před sebou. Teda teď už před sebou měla jen,jak doufala co nejrychlejší smrt. Vzpomínala na rodinu a přátele i když jí někdo trhal z těla všechny končetiny. potom vydala svůj poslední výkřik,tlumený roubíkem z černé,špinavé,smradlavé ponožky a její hlas navždy zanikl ve tmě a prázdnu. Její tělo,ani tělo její kamarádky se nikdy nenašlo. Zůstaly tam po nich jen dvě rubínově rudé kaluže krve v bělostném sněhu,který na jaře stejně roztál. Nikdo neví jak to,že v zemi jsou po nich pořád patrné dva červené,nepravidelné kruhy. Stará stáj vyhořela do základů a dvojitý vrah zřejmě unikl do jiného státu. Rodiny obou dívek,které neměly žádné sourozence zanikly a lidé na dávný incident zapomněli. Všechno byla jak má být. Jen z toho vznikla pověra,že po ohořelých základech staré stáje se dodnes potulují duchové dvou dívek a hrozivě skučí,aby je jejich vrah slyšel i v pekle. Že je to opravdu pravda,to už vím jen já. Ostatní si myslí,že to tam jen meluzína chodí na noční pochůzky. Ale já to všechno viděla,i když z dálky a vím co vím.Tak doufám,že se líbilo a snad bude někdy další. 

Vaše Katushka (holka jako vy) 

Jak pohádka na dobrou noc. :)