Když tě někdo ničí, usměj se a dej mu tyčí.

Listopad 2012

Krev se sněhu (část 2.)

30. listopadu 2012 v 16:03 | holka jako vy |  Povídky na pokráčko
Rozhodla jsem se,že s tímhle hororem budu pokračovat,protože mě to docela baví a řekla bych (ale posuďte sami),že se mi to docela i povedlo. Takže tady je. Kdo nemusí krev,ruce pryč. S vyplazeným jazykem
Krev ve sněhu (část 2.):
Dívka jménem Laura teď ležela celá promrzlá,v bezvědomí ve sněhu. Byla podchlazená a potřebovala nutně do nemocnice,ale ležela zapadlá ve sněhu,kolem řádila vánice a nikde nikdo. Dívka se náhle probrala a ze chladem zfialovělých úst vydala strašlivý vzkřek. Nikdo ji však neslyšel. Opatrně se posadila a náhle uviděla,že se kousek dál ve sněhu něco leskne. Naklonila se k tomu blíž a........najednou by se v ní krve nedořezal. Na bílém sněhu ležela něčí useknutá ruka. Ještě se cukala,až zůstala nehybně ležet. Laura vytřeštila své hnědé oči úlekem,ale jakoby měla knedlík v krku. Najednou uslyšela někde blízko zavrzání a zdušený výkřik. Trhla s sebou jako na jehlách a protože vánice a vítr se zmírnili,vydala se na průzkum.
Tak pokračování zase příště ať se máte na co těšit. Papa. A užijte se víkend (konečně) . Mrkající
Vaše Katushka (holka jako vy) Usmívající se

Malá "ochutnávka" Krve ve sněhu

29. listopadu 2012 v 17:16 | a girl like you |  Povídky na pokráčko
Mám tu pro vás malou ochutnávku mého nového rádoby hororu S vyplazeným jazykem ,který se bude jmenovat nejspíž Krev ve sněhu a který budu číst třídě na chatce na škole v přírodě. Napadl mě,když jsem usnula u počítače a když jsem se vzbudila,sněžilo. Mrkající No však uvidíte. Ještě totálně nemám šajna jak to bude pokračovat a jestli to pokráčko dám i sem. Ale to si konečně můžete zvolit sami a taky,že ano. Připravila jsem si na vás anktku níže pod článkem ve které můžete hlasovat o budoucí pokráčko. Ale upozorňuju,že může být kdykoliv v době od teď do června. Takže třeba i za půl roku než mě něco napadne. Smějící se Snad se bude líbit,můžete se mi k němu vyjádřit do komentů a přijmám samo i kritiku. Mrkající

Hnědovlasá dívka seděla v knihovně a čekala než se jí na počítači načte internet Explorer,aby mohla vypracovat referát na zítra. Mezitím se koukala ven jak začínají padat první sněhové vločky a jako mouka zasypávat zemi. Internet se načítal dlouho a i když venku ještě nějaké světlo zbylo,začala se jí pomalu,ale jistě zavírat oči. Brzy ji klesla hlava na stůl a ona upadla ne neklidného spánku,plného děsivých nočních můr.
Zdálo se jí,že spala jen chvíli,ale potom shledala,že venku už je tma a je hustě nasněženo. "Jak jsem jen mohla usnout?"ptala se sama sebe. "To bude jistě tím každodenním nočním učením na testy."pomyslela si. Vtom si uvědomila,že musí pryč. Tmavá knihovna na ní působila divně a ponuře. Musí okamžitě odejít. Najednou...uslyšela zvuk jako když se něco láme a křik. Chtělo se jí křičet o pomoc,ale nevydala ze sebe ani hlásku.
Rychle přes sebe přehodila tenký,šedý svetr a vyrazila ze zaprášené knihovny ven,kde se mezitím strhla chumelenice. Měla pocit,že se všechny živly zbláznili. Musela si svetr přitáhnou ještě víc k tělu,jelikož byla zmrzlá na kost. Do toho začal ještě foukat ledový vítr ze severu,scuchal jí dlouhé hnědé vlasy do obličeje a ona přes ně nevila,protože měla ruce příliš zkřehlé na to,aby si vlasy odendala. Zapadla po kolena do sněhu a opět upadala do nezdravého spánku,tentokrát už ne únavou.

P.S. Za případné chyby se omlouvám. Nevinný
Vaše Katushka (holka jako vy) Usmívající se

Sněží... :D

29. listopadu 2012 v 16:17 | holka jako vy |  Moje kecy
Tak právě před chvílí u nás poprvé za tenhle půlrok sněžilo. Sice to hned roztálo,ale i tak je to super. Smějící se
Teda u nás to samozřejmě nevypadá takhle hezky,protože bydlím v Praze,ale i tak to zlepší náladu (jen kdyby se zítra v tý zimě nemuselo do školy xD).

Být sám/sama či nebýt sám/sama? Toť otázka.

27. listopadu 2012 v 17:56 | holka jako vy |  Články na TT
Ten počítač už mám zase rozbitej mno. Křičící Takže bych vraždila. S vyplazeným jazykem
Téma týdne....samota.
Člověk se cítí často sám i když tomu tak není. Bývají taková obdoví,třeba při hádkách s rodinou/kamarády,po rozchodu s klukem/holkou atd... Někdy není pravda,že je člověk úplně sám,ale je kolem něho plno lidí,kteří ho mají rádi a rádi by mu i naslouchali. Ale to my ne....my se za svoje starosti mnohkdy i stydíme. Mnoho lidí si pořád namlouvá,že jsou sami až si to nakonec i vsugeruje i když to vůbec není pravda. Ale co se dá dělat,že? Takový je život a my. Máme už prostě taková období i když si to někdy ani neuvědomujeme. Například já jsem takové období měla asi před měsícem nebo dvěma,když jsem se dozvěděla,že moje nejlepší kamarádka odchází na jinou školu. Pořád mi bylo smutno Plačící a zdálo se mi,že jsem snad jediná normální na světě a nikdo mi nerozumí,ale aspoň kamarádky a rodina tu pro mě byli a budou vždycky.
Teď už se necítím sama. Dokonce jsem vyfásla novou přezdívku: vločka. Hodí se k tomuto období,že? Usmívající se Já se totiž jen pro vysvětlení jmenuju příjmením Vlčková a na jídelním lístku ve školní jídelně jsem místo polévka vločková přečetla svoje příjmení. Smějící se Tak mi tak holky začali říkat a dokonce jsme se vsadili jestli mi to vydrží do Vánoc (doufám,že ne,protože jinak jim musím koupit k Vánocům cokoliv o co si řeknou Smějící se).
Samota je příšerná "mrcha" a nikomu jí nepřeju.
Hezký zbytek týdne. Usmívající se
Vaše Katushka (holka jako vy) Mrkající

Design

21. listopadu 2012 v 15:57 | holka jako vy |  Moje kecy
Mám pro vás anketku,tak jí hezky rychle vyplňte,protože je to moc,moc důležité. Mrkající
Vaše Katushka (holka jako vy)

On nebyl pátek 13.,jakto?

21. listopadu 2012 v 15:56 | holka jako vy |  Moje kecy
Tak se mi stalo,že jsem včera přišla do školy na poslední hodinu (lépe řečeno: Byla jsem donucena jít do školy na poslední hodinu. S vyplazeným jazykem) Byla jsem na očním a čekala jsem tam asi půl hodiny,protože tam byla záplava lidí. Když mě konečně vzala do ordinace,řekla mi,že mám na levým oku půl dioptrie,ale brýle mi prej zatím nedá,místo toho mi dala kapky (k naštvání: Musím si je kapat i ve škole a všichni se mě ptají proč brečím. Nerozhodný Fuck yea!). Potom jsem potřebovala něco doplnit od zdravotní sestry do předpisu a asi tuna lidí mě sprdla,že předbíhám ve frontě i když to nebyla pravda (70ti letý ženský si vylejvaj zlost na mladších,ti za všechno můžou,jasný Nerozhodný). A ještě jsem si od doktorky zapomněla napsat omluvenku,takže jsem dostala sprda i od úči+ jsem ve třídě kecla,že mě nebaví anglina a nevšimla jsem si,že angličtinářka stojí vedle mě. Překvapený Každej má někdy den blbec. Křičící Přeju vám,hezký zbytek týdne a oznamuju: Do konce týdne nečekejte žádné články,protože jedu za příbuzenstvem (které jsem v životě neviděla Mrkající to zas bude trapas) na Slovesko.
Papa,vaše Katushka (holka jako vy) Usmívající se

Moje povídka,kapitolka 9.

19. listopadu 2012 v 19:38 | holka jako vy |  Povídky na pokráčko
Snad se vám pokráčko mojí povídky bude líbit. Mrkající Snad je vám líbí i nový design,který jsem před chvílí dokončila (hlasujte v anketce níže). Taky vám musím bohužel oznámit,že tuto povídku pozastavuji,protože mám už dlouho tvůrčí krizi a vážně nevím,kdy a jestli vůbec se dočkáte pokračování této povídky. ZamračenýTahle kapitola není vážně nic moc,potom mám ještě jednu v zásobě a bude prozatímní konec.

Tak se dejte do čtení Smějící se:

9.kapitola-Nehoda


Nakonec jsem si to rozmyslela,nepojedu k holkám,ale pojedu se podívat na nedalekou louku. Cválám a nakonec pobízím Liteu do trysku,miluju když se rychle řítíme krásnou přírodou a ovívá nás vítr. Je to tak příjemné. Dorazila jsem na louku. U ohrady je přivázaný malý americký trpaslík jménem Jessie. Patří mé spolužačce Ebony Walterové. Dávám nohu do třmenu třmenu a druhou třehazuji přes Litein šedý hřbet. Noha mi vyklouzla ze třemen a já jsem spadla pěkně na zadek. Přivazuju Liteu k ohraděa a jdu se kouknout kolem dubu. Jsou kolem něj bílé lavičky a lidé v téhlé vesnici,kteří mají koně jsem docela často chodí. Z druhé strany dubu sedí Ebony. "Ebony! Jé ahoj Susan vůbec jsem tě neslyšela."říká Ebony a zakusuje se do toastu. "Viděla jsem Jessie. Nechceš si dát závod k lesu? Proč ne? Jdem."odkládá toast na lavičku a odvazuje Jessie,která nespokojeně vrtí hlavou.

Brzy na to se k nám připojily i Poppy a Elena,další spolužačky. "Nechcete s námi závodit?"nabídla Ebony. "Jasně proč ne."zaradovaly se Poppy s Elenou unisono. "Připravit ke startu! Pozor! TEĎ!"odstartovala závod Elena,která se nakonec rozhodla,že nepojede. Pobídla jsem Liteu a ta vyrazila tryskem kupředu. Už jsem byla daleko před Poppy,teď už to byl jen můj a Ebonyin závod. Koukla jsem se před rameno na Ebony na Jessie a pak za sebe na Poppy,ale ta nás nemohla ohrožovat,protože už byla daleko. V dálce jsem zahlédla malou postavičku,to byla Elena na Annie. Les už byl před námi,stačili by dojet k prvnímu stromu,ale Ebony mě pomalu předháněla. Proletěla kolem nás nějaká vosa či co,mě to nijak nevzrušovalo,ale Litea se lekla a vyhodila zadníma nohama. Já jsem to nečekala a svalila jsem se na zem,jenže mi zůstala noha zaklíněná ve třemi,takže když se Litea pustila tryskem dál po louce,vláčela mě za sebou. To bylo zlé,moc zlé,teď šlo o život. Slyšela jsem křik Ebony jakoby z povzdálí. Najednou jsem vdle sebe uviděla malého šedého poníka a na něm drobnou černovlasou holku. Ebony mě jela zachránit. "Dej mi ruku!"nařídila. "Nedosáhnu na tebe. Ale dosáhneš,jen se víc natáhni. No tak! Nejde to,au." Nakonec mi ruka vklouzla do té její a ona mě zatáhla,takže mi noha vypadla ze třmene a Litea běžela dál k lesu. Celé tělo mě bolelo,měla jsem po oblečení bodláky a ruce poškrábané od trávy a kopřiv a ve vlasech jsem měla zachycený pelyněk. Jinak mi naštěstí nic nebylo. Elena s Poppy už k nám taky dorazili. "Proboha viděli jsme to,bylo to hrozné. To teda jo,už jsem si myslela,že je po tobě Susan. Tý jo Ebony, to bylo skvělí."překřikovali se. "Dík Ebony,bez tebe už by asi fakt bylo po mně."říkám chraplavě. "No není zač Sue."odpovídá trošku zaraženě. "No ten závod už asi nedokončíme co?"říkám už normálně a trochu nejistě usmívám. Ebony se také usměje a vypadá,že se jí pořádně ulevilo. "To asi ne. No myslím,že radši půjdu,tak ahoj holky,uvidíme se ve škole. Jasně měj se a dávej pozor na vosy. Jasně." Mířím k lesu,musím najít Liteu. V lesu je trochu šero,ale projasňuje se to,když se dostávám na mýtinku,kde už se Litea v klidu pase. "No tak,tohle mi nemůžeš dělat,byla to jen vosa."uklidňuju jí a hladím jí po krku jak to má nejradši. "Teď už pojď,musíme k Rikky a Katy." Nasedávám na ní a cvalem se vydávám pryč z louky. V dálce ještě uvidím tři postavičky(Elenu,Ebony a Poppy) jak míří směr vesnice. Později se k nim připojila Eboniina sestra Vanity,byla o rok starší než Susan a než dostala Liteu,vždycky jí záviděla sněhově bílou Destiny se kterou už vyhrála mnoho soutěží. Najednou si vzpomínám,že budeme slavit Georgeův svátek. Měl ho už minulí týden,ale pršelo,tak mamka rozhodla,že nepůjdem do cukrárny,ale oslavíme to příští týden. Naši koupili nějaké zákusky a možná konečně vypijeme to dětské šampaňské,které se válí v ledničce už od Missyiných narozenin. Musím domů,hned. Otáčím Liteu a jedu cvalem domů,moc se mi nechce,ale nechce se mi ani poslouchat máminu přednášku na téma: Na narozeniny a svátky svých sourozenců se musí chodit!
P.S. Omluvte případné chyby,tahle kapitola byla psaná na tabletu. (Wiz a Vampire princess vy víte o čem je řeč Smějící se) S vyplazeným jazykem
P.P.S. A zítra mi držte palce,protože jdu na oční a obávám se,že budu muset začít nosit brýle (nebo spíš kontaktní čočky) na dálku. Plačící
Vaše Katushka (holka jako vy) Usmívající se

Moje osobnost....radši no comment.

17. listopadu 2012 v 14:15 | holka jako vy |  Články na TT
Moje osobnost je velice rozmanitá. Jsem tvrdohlavá,cholerik a hlavně hrozně ukecaná Smějící se (no fakt naši se někdy radši zdekujou než mě pořád poslouchat.S vyplazeným jazykem) Taky mám své dobré vlastnosti,samozřejmě. Například o mě hodně lidí říká,že jsem dobrosrdečná (no moje sestra asi říká něco jinýho,ale radši nebudu upřesňovat Mrkající) a milá. V každém člověku je toho víc,má své dobré i špatné stránky. Pokaždé má jinou náladu (když si omylem nastavim budík na 5:30 místo 6:30 Nerozhodný,tak jsem s odpuštěnim nasr*aná všetně mojí sestry,která spí ve stejným pokojiNevinný,ale když se o víkendu vyspinkám do dvanácti tak zářim,že jo Usmívající se). Kdyby byli lidé moc jednotvární a pořád stejní,byla by na světě nuda. Všichni by se navzájem znali,ale to je přece super,když můžete někoho celý život poznávat i jeho špatné vlastnosti. Nebo snad ne?
Vaše Katushka (holka jako vy) Usmívající se

Pro mě konec světa

13. listopadu 2012 v 19:18 | holka jako vy |  Moje kecy
Hrůůůza! Potkala mě příšerná věc. Moje nejlepší kamarádka ze třídy se kterou se nejvíc směju a bavim a nejvíc si s ní rozumím snad ze všech holek na světe jde na jinou školu. Plačící
Myslím,že ji k tomu taky trochu navedli její rodiče,ale hlavně se rozhodla sama. Škola na kterou společně chodíme je pro ní prej moc lehká,ona je totiž hodně ctižádostivá a asi mí vysoké cíle. Samozřejmě jí to přeju,ale bude mi moc chybět a proto bych jí ráda věnovala nejen tenhle článeček,ale i obrázek níže. Mrkající
We are best friends 4ever. Usmívající se
Vaše Katushka (holka jako vy)

Moje poslední dny

8. listopadu 2012 v 20:06 | holka jako vy |  Moje kecy
Ahoj lidi,
vím,že jsem tu nějakou dobu nebyla a slíbila jsem aktivitu za týden,ale prodloužilo se to skoro na dva,protože na mém laptopu ještě objevili nějakou závadu. Myslím,že mi nefunguje web kamera.Zamračený
Od pondělka do středy jsem byla nemocná,tudíž jsem nechodila do školy a no.....má to své následky. Například v pondělí píšu pět testů a dneska mi chyběli jisté věci do výtvarky,ale stejně jsme se skoro celou hodinu smály a povídali si,protože takhle to u nás prostě probíhá. Na konci už se stejně všichni mlátí penálama a chodí na záchod,aby mohli utéct do bufetu a něco si tam koupit. Napříklíklad učitelka oslovila jednoho kluka,nebudu jmenovat, proč sedí na zemi u poslední lavice a,když jí řekl,že si jde půjčit tužku a ona se ho zeptala,proč jí hledá na zemi,odpověděl jí,že mu jeden jeho povedenej kamarád řekl,ať si jí najde. No takže asi máte představu. Navíc jeden učitel,taky nebudu jmenovat,nám hrozní,že když nepřijdeme v den jeho testu do školy,bude nás zkoušet před cizí třídou a přesně to teď hrozí mě. Myslela jsem,že to jsou jen kecy,ale když jsem dneska přišla do školy zjistila jsem,že už zkoušel dva kluky. No,musím jen doufat,že si nevšimne,že už jsem ve škole,tak na mě myslete,kdyby se mi to přece jen nepovedlo,protože já projevy před celou třídou vážně nesnáším Rozpačitý. Navíc jsme dostali jako supl na tělocvik učitele,který ani neumí chytit míč,když mu ho hodí někdo z nás a pohádala jsem se s kamarádkou. Hrůůza! Křičící Dneska jsem měla pech,snad se to zítra zlepší. Ale píšeme test,takže pls držte palečky a mějte se.
Přeju příjemný zbytek týdne (ne jako já dneska Nerozhodný)
Vaše Katushka (holka jako vy) Usmívající se
P.S. Případné chyby mi promiňte,píšu narychlo. Mrkající